Tak jsem si konečně vyzkoušel krátkou dovolenou v obytňáku. Míšu cestování v mini obýváku a ložnici dohromady moc nevzalo, ale já jsem nadšený. Jen teď sehnat parťáka, kterého to taky bude bavit.
To si tak po ránu dáváte kávu, když vás ten "rapl domácí" začne přemlouvat, abyste vyrazili do Itálie. A kamže? No přece do Bibione, a rovnou k tomu přidat Benátky. No mě nikdo dlouho přemlouvat nemusí :-)
Covid šel trochu do háje, tak jsme se vydali za životem. Na střeše obchoďáku na Pankráci jsou medůzy kam se podíváš. Kdyby tam nebylo tisíc rozeřvaných harantů, nejspíš to bude super relax.
Není nad bleskovou zářijovou ohřívačku u moře. Last minute za pár korun sice znamená, že si moc nemůžete vybírat, ale lepší než si užívat první podzimní kosu doma. Na Korfu ale musíte vzít zavděk tím, co je v nabídce a toho moc není.
Kdybychom hledali národ, který doslova svádí k povídání a mluvení, na prvních místech by byli určitě Španělé. V ulicích Barcelony a Madridu se snadno navazují nové kontakty.
Ačkoli polovina naší posádky jsou plážoví povaleči, přišli na chuť výletům po nádherné Krétě a proto jsme navštívili zajímavá místa. První červnový týden jsme si vyhradili s Míšou, Aničkou a Joelem pro odpočinek na Krétě. Byli jsme tak nadšení, že jsme se na ní v obněněné sestavě museli ve stejném roce v září vrátit. A pořád ještě nemáme dost.
Vídeň není daleko a proto rozhodně stojí i za krátkou návštěvu. Pokud si připravíte itinerář, stihnete památky v centru i během jednoho dne.
Vyrazili jsme s Míšou konečně do světa. První destinací kterou jsme spolu objevovali, se stalo překvapivě chladné jarní Irsko.
Dnes jsme se vydali se setřičkou, Honzíkem a Miškou na Čokofestival na nákladové nádraží Žižkov. Značně alternativní akce vznikla na podporu pěstitelů čokoládových bobů, k nimž doputuje z celkové ceny jen nepatrný zlomek.
Kambodžské děti jsou kapitola sama pro sebe. Pro slabší povahu, jakou jsem já, mající hromadu svišťů doma, jsou tu děti sociální zkázou. Neměl jsem sebou dost peněz a to mě zachránilo od bankrotu. A pak také můj spolucestující Martin, otřískaný harcovník celého světa, trochu cynický a odmítající podporovat ze svých peněz kohokoli. On mi byl zdviženým prstem, jen díky němu jsem měl ještě další dny co jíst, jinak bych rozdal vše co jsem měl.
Když se rozbije letadlo, je to problém. Když se rozbije Airbus A380, je to velký problém. Více než 500 lidí je naštvaných, nedoletí do cíle včas, zlobí se na výrobce i na aerolinky. Sedí hodiny odbaveni, bez možnosti útěku. Pokud čekají v noci, jako ti, o nichž je tento příběh, jsou navíc unavení, ospalí a už se vidí doma, v teplé posteli, s horkým šálkem kávy nebo čaje.
Přístavní město asi 150 km za Bankogem je dalším centrem zábavy, lásky a sexu. Konkuruje Bankogu především intimnější atmosférou a menším shonem. I když jen na oko. Zachovává si hodně z pravého Thajska, ale se západními službami. Je proto často cílovou destinací pobytových turistů, kteří nestojí o hotely a bazény.
Cestování po Thajsku bylo tou nejzajímavější částí útěku z domova. A nejlepší je začít největším zážitkem v životě, dvoudenním výletem na most přes řeku Kwai, mazlením s tygřaty v Tygřím chrámu a jízdou džunglí na slonech.
Londýn, město mě zaslíbené, jsem toužil navštívit celý život. Konečně se povedlo. Sice jako všechno v mém životě typicky jen napůl, ale byl jsem tam a něco jsem viděl. Především tedy premiéru filmu Knight and Day, na kterou jsem byl jako novinář pozvaný.