Kamarádi Anička a Joel se rozhodli vzít. Nebylo by to nic neobvyklého, žijí spolu už nějaký pátek a láska jim stále kouká z každého pohledu. Na jejich svatbě bylo zajímavé místo, pořádala se u rodičů na ranči nedaleko Plzně v indiánském týpí. S typickou vlezlostí jsem jim do nesmělých příprav tak dlouho kibicoval, až mi celá organizace spadla na hlavu.
Unikátů se sešlo hned několik. Především všichni jsme to dělali poprvé.
Vynucená organizace
Z počátku chodila na naše domácí svatební meetingy pomalu s pláčem.
Rozlučka
Na rozlučku jsem dorazil až v sobotu. Parta zubožených kamarádů večerní pitkou se motala po louce.
Zoufalství
Na místo jsme s Míšou a Aničkou odjeli už ve středu s perfektně vyladěným plánem na přípravy. Vše mělo klapnout. Z úkolů však nebylo hotovo nic.
Všechno začíná, hlavně chaoz
Obřad ve dvě byl kouzelný, nevěsta v kočáře, slzející ženich, fotky s bublifuky.
Kolik zbylo jídla ani nechcete vědět. Zdáli se šťastní a snad zůstanou po další léta.