Síla se probouzí
Ještě nikdy jsem se tolik na nějakou premiéru netěšil. V čase předvánočním jsme si s mým Kubíčkem našli čas zajít do kina. Za jeho dětství jsem do něj narouboval lásku k cizím galaxiím i hlavním postavám. Očekávání byla nadmíru veliká, proto jsem zahájení třetí trilogie nekritizoval i když byla velmi vlažná, užil si nové postavy, obrečel smrt Hana Sola a těšil se na pokračování.
Poslední z Jediů
Po dvou letech u druhého dílu jsem si užil princezny Leiy i Luke Skywalkera. Postavy, které jsem v prvním dílu postrádal a které měly být největším tahákem. Jenže sahat na legendy se nemá, obzvlášť, když za ně není vytvořena náhrada. Ray byla neslaná a nemastná, Finn nebyl dostatečně negativní a divák ho nemohl ani chápat, natož brát vážně. Největší tragédií byla nakonec skutečná smrt Carrie Fisher v roce 2016, která tak film nedotočila.
Vzestup Skywalkera
Očekávání třetího dílu byla u mě téměř na nule a bohužel se naplnila plnou měrou. Výměna režiséra se u druhého dílu neosvědčila a tak byl k nedodělanému scénáři opět povolán J. J. Abrams, který ho celý předělal a obrátil kormidlo ságy úplně zpět, v dobré víře v návrat ke kořenům. Jenže z toho byl propadák, který bych nejraději vymazal ze své paměti, ostatně jako celou ságu. Stejný dojem nemám bohužel jen já, potvrzuje ho i nejhorší hodnocení ze všech dílů na ČSFD.