Po perfektním psychoterapeutovi Rodenovi v Terapii a Hádkově Mamonu je Pustina (ČSFD) další perfektní seriál z dílny HBO Europe, který by jste neměli minout. Ne že by vás oslnil scénář detektivky, ve které do poslední chvíle neznáte nejen pachatele, ale ani dobro nebo zlo. Rozvíjí příběh ztracené starostčiny dcery uprostřed příhodně pojmenované vesnice Pustina na okraji povrchových dolů, bojující v referendu o přežití.
Hlavní postavy mají mnohotvárné charaktery, u některých až do závěru netušíte, kým vlastně jsou a možná to nevědí ani ony samy. Hereckým výkonům jednoznačně vévodí Jarda Dušek v roli duševně nemocného Karla Sikory, otce pohřešované dcery. Dušek si snadné role nevybírá, ani tahle není průhledná, v seriálu se o ní dozvídáme stále víc, snažíme si ji zamilovat, později pochopit a nakonec nenávidět. Žádný z pocitů ale autoři diváka nenechají rozvinout, až do konce nelze mít na Karla pevný názor.
Starostka Zuzana Stivínová je roztrhaná matka, vyčerpaná bojem s těžební společností, osudem v mrazivé pustině, intrikami a pokrytectvím sousedů, ale především ztrátou dcery. Dostává v seriálu hodně zabrat a nakonec je ledovější, než povedená atmosféra. Skvělé jsou i vedlejší postavy, svoje nadání opět ukázal především mladý Jan Cina.
Dlouhé záběry na někdy až bezcílně chodící postavy by mohly svádět k nudě, ale řemeslo je zvládnutné bezchybně a k výpadkům pozornosti nedojde. Od příběhu ale nic nečekejte, vešel by se do jednoho celovečeráku, překvapí snad až na konci a Oskara by nezískal. Více než o něj tu jde o dojem a atmosféru, jejíž charisma by se dalo krájet. I proto dávám téměř pět hvězdiček,