Nakonec se nezadařilo, jako hodně věcí v poslední době, na kterých mi záleží, film jsem viděl sám a už vůbec ne v kině. Donedávna jsem byl tak nějak rezervovaný proti stahování filmů. Zdálo se mi to neetické, složité, nekvalitní a především jsem neměl dost rychlý internet. Teď už rychlý net mám, dokonce v Obýváčku i dost času stahovat a od doby, kdy se celé filmy válejí v jednom souboru na uloz.cz, šla k čertu i etika.
Jsem rád, že první dva filmy v životě, co jsem stáhnul z internetu, byly právě Heathovy, Zkrocení Hory a Imaginárium si to zasloužily.
Imaginárium Dr. Parnasse je hodně zvláštní film . .
Je pravda, že ho celou dobu jako červená nit protkává účast někoho, kdo už není. Asi tím byl zastíněn film sám. Ale je mi to fuk, koukal jsem na ně se zvláštní směsicí smutku, deprese a humoru. Nebudu popisovat děj sám, nakonec se slušnou linkou máte film doma do 30 minut, hlavní popis najdete na prvním slově tohoto článku.
Heath byl božský. Božský píšu za plného vědomí nejapnosti výrazu ve spojení s jeho smrtí.
Health byl nenahraditelný i když musím konstatovat, že Johny Deep, který se ujal nelehké role dotočit rozpracované dílo, byl velmi podobně charismatický. Ani Colin Farrel nezahálel, ale bylo zřejmé, že na oba pohádkové mágy nemá ani vzdáleně. Patří jim neskonalé díky, že film nenechali zapomenout a jako poctu Heathovi se ho ujali v okamžiku, když už nad ním všichni lámali hůl.
Heath byl v celém díle tak žalostně krátce, i když šlo o více než polovinu celkového času.
Heath druhé polovině tolik chyběl, až jsem si musel vzpomenout na slova režiséra, který hovořil o jeho živočišné a nakažlivé energii, kterou všechny okolo sebe během natáčení až ubíjel a kterou celý tým po jeho odchodu musel znovu hledat. Nenašel. Snad se mi to zdálo, snad to bylo vlivem smutku, jisté ale je, že se mi zdál film v poslední třetině nejhorší.
Děj se najednou zadrhnul a postrádal dynamiku, jako by se ke svému konci blížil křečovitě. Ač byl konec vlastně překvapivý, nikoho nepřekvapil, ač byl konec očekávatelný, nikdo ho nejspíš nečekal.
Odchod toho, kdo nebyl v hlavní roli a přesto byl ve středu zájmu celé dílo prostě poznamenal.