Spider-Man: Bez domova, pro mě nejlepší Marvel převyšující i Infinity War, Matrix se měl učit

02. 04. 2022

Poslední díl trilogie o Spidermanovi s Tomískem Hollandem patřil mezi moje čtyři nejočekávanější covidové pecky. Narozdíl od Matrixu mě ale nezklamal, ba právě naopak, zíral jsem na něj s otevřenou pusou. 

Od začátku Covidu bylo mnoho očekávaných snímků několikrát odloženo. Já měl mezi nimi čtyři želízka. V době psaní tohoto článku mám tři za sebou a nejvíc očekávané mě ještě čeká. 

  • Matrix 4 - Hrůzná očekávání se nenaplnila, ale film nestál za komentář a ani za zapamatování. 
  • Top Gun - Maverick - trajlery slibují hodně, dva roky odkladů napínají na skřipec.
  • Duna, díl první - překvapení, u kterého jsem ani nedoufal, že vyjde, si zasloužilo vlastní příspěvek
  • Spider-man - Bez domova

Spider-man - Bez domova

Miluju dojímání u filmů a jsem za to doma také dostatečně dehonestován. Od nového Spidermana jsem očekával dobrou zábavu, ale nestál mi za návštěvu kina, jelikož jsem se zařekl, že naprosto nesmyslné částky za vstupné budu akceptovat jen u přelomových snímků. 

Takže jsem si dal dobrý pozor na spojlery (a další text je jeden velký spojler) a počkal si na domácí sledováníčko, nic netušíc, co se bude dít a natěšený na milovaného Tomíska i skvělého Benedicta v roli Doctora Strange, který ale podle očekávání jen sekundoval. 

Počáteční zjevení starých záporných Marvel hrdinů, z nichž jsem si většinu ani nepamatoval, bylo milé, ale když se na obrazovce zjevili oba staří Spidermani Tobey Maguire a především další milovaný Andrew Garfield a začali spolupracovat s nejnovějším, začal jsem se cítt rozněžněle, bylo to jako splněný sen. 

Co nezvládl Matrix, povedlo se Spidermanovi

Od první vteřiny mi v hlavě naskakovalo srovnání s čtvrtým Matrixem Resurrections, kde se o podobnou věc po třiceti letech pokoušela Lana Wachlowski naprosto neúspěšně. Z flashbacků do předchozích dílů teklo po litrech, o kolik byla první trilogie lepší než zoufalé pokračování, rádoby se vysmívající právě recyklaci titulů.

U Spidermana byl návrat jeho předchůdců v rolích hrdinů z jiných vesmírů nenásilný, milý a ještě dal připomenout, jak byl vždy Spiderman jiný, milý a lepší a jak hodně násilně byl namáčknutý do Avengers. Lehce se toho dotkli i oba staří Spidermani, když byli překvapeni, kdo vlastně jsou Avengers, protože v jejich světě naštěstí neexistovali. 

Smrt Starka a Avengers, konec mého Marvelu

A když jsme u Avengers, samozřejmě jsem nejdříve v Infinity War oplakal Spidermana, ale s nadějí že se vrátí, abych následně dostal šok v End Game a rezignovaně koukal na smrt Tonyho Starka. Marvel pro mě od té doby zachraňoval už jen Strange a Spiderman. A o něj jsem se bál nyní, neboť celý film jasně směřoval ke smrti některého z hrdinů a především třetí díl ságy nebezpečně signalizoval konec další éry s Hollandem a budoucí další restart.

Konec Hollanda v nejlepším Marvelu všech dob?

A bál jsem se do poslední minuty, kdy vše vypadalo na konečné finále, ale ve které se naštěstí po srdcervoucím závěru Peter znovu oblékl do svého prvního tradičního kostýmu a začal létat městem. Utřel jsem slzy z tváří a jen nerad po pro mě nejlepší Marvelovce všech dob přetáčel na konec titulků, kde každý znalý fanoušek ví, že má hledat nápovědu pro budoucnost. 

Spiderman a Venom, fakt? 

Nápověda přišla tradičně zamotaná. Krátký dialog Toma Hardyho s Venonem končil jeho zmizením společně s ostatními hrdiny z filmu do jiného vesmíru, zatímco Venom zůstal na scéně jako malý mastný flíček. A můžu se jen dohadovat, zda to znamená přeobsazení Hardyho pro budoucí filmy Venom vs. Spiderman.

No a zase se budu bát, protože fakt je tohle to, co chceme pro Petera Parkera a Toma Hollanda? Naštěstí podle uvolněných vyjádření alespoň on zůstane zatím na svém místě. 

© mStranka.cz
Chcete vlastní web zdarma? Napište mStránce